Slavnost Ježíše Krista Krále

26.11.2017 00:00

Mt 25, 31-46
 

Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy; a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů, ovce postaví po pravici a kozly po levici. Tehdy řekne král těm po pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.‘ Tu mu ti spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít? Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?‘ Král odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘
Potom řekne těm na levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům! Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.‘ Tehdy odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘ On jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.‘
A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.“

Všichni, kteří stojí shromážděni před Synem člověka, na rozhodující kritérium, podle něhož je Král soudí a rozděluje napravo a nalevo, odpovídají stejně: „Pane, kdy jsme tě viděli...?“ Všichni tedy svorně tvrdí, že Pána neviděli. A přece, ty po své pravici Král chválí za to, že mu dali najíst, napít, obléci se..., zatímco ty po své levici kárá za to, že mu neposloužili. V čem je tedy rozdíl?

„Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili!“ (Jan 20,29). Ti, kdo stojí vpravo, sice Pána neviděli, ale uvěřili, že právě hladoví, žízniví, pocestní, nazí, nemocní či věznění jsou těmi „směnárníky“, u nichž lze zúročit hřivny Boží lásky tak, že spolu s pěti přijatými hřivnami budou moci Pánu s radostí odevzdat dalších pět (viz evangelium minulé neděle – Mt 25,14-30). Ti vlevo rovněž Pána neviděli. A ani ho nemohli vidět, poněvadž si ho představovali jako „tvrdého člověka, jenž sklízí, kde nesel, a sbírá, kde nerozsypal“ (srov. Mt 25,24). Jejich oči celou dobu se strachem číhaly na takovéhoto „týpka“, a proto úplně přehlédly všechny hladové, žíznivé, pocestné, nahé, nemocné, vězněné..., v nichž on sám marně čekal na alespoň jednu „hřivnu“ obyčejné lidské pozornosti či něhy.

Ti, kteří stojí napravo, sice Pána neviděli, ale tím, že neustále hleděli na ty nejmenší, vycvičili si zrak, takže jsou teď schopni hledět na jeho slávu. Ti, kteří stojí nalevo, také Pána neviděli, ale tím, že neustále vyhlíželi hrozného, přísného, velkého a mocného „kontrolora“, jejich zrak otupěl, takže nespatřili ty nejmenší. Proto nyní nemohou vidět jeho velebnost.