31. neděle v mezidobí

06.11.2017 00:00

Mt 23,1-12
Ježíš mluvil k zástupům i ke svým učedníkům: „Na Mojžíšův stolec zasedli učitelé Zákona a farizeové. Dělejte a zachovávejte všechno, co vám řeknou, ale podle jejich skutků nejednejte, neboť mluví, ale nejednají.

Dvacátá třetí kapitola Matoušova evangelia, která obsahuje Ježíšovo varování před postoji učitelů Zákona a farizeů a výhrůžné „běda“ na jejich adresu, patří snad mezi nejtěžší evangelní texty. Náročnost této kapitoly ale netkví v těžce srozumitelných podobenstvích, nebo v popisu situací, jejichž pochopení by vyžadovalo důkladné znalosti biblických reálií. (K pochopení narážky na modlitební řemínky a střapce na šatech postačí krátká poznámka pod čarou v lepších vydáních Nového zákona.) Ježíšova varování před falešnými postoji učitelů Zákona a farizeů jsou až příliš jasné, až příliš blízké našemu životu. Ačkoli jsme nikdy nepotkali zmiňované učitele Zákona a farizeje, které Ježíš usvědčuje z pokrytectví, přece moc dobře známe zkušenost, když jsou přestupky, hříchy, zloba a dvoutvárnost lidí v našem okolí tak evidentní, že je nelze přehlédnout. Když slyšíme Ježíšova tvrdá slova na adresu učitelů Zákona a farizeů, nedělá nám problém na místo těchto postav dosadit konkrétní osoby, které jsou zodpovědné za naše vlastní negativní zkušenosti. První krok, kterým je rozpoznání chyb druhých, tedy snadno zvládáme. V Ježíšových slovech je ale obsažen ještě další krok. Ten už není tak samozřejmý a právě zde tkví náročnost dvacáté třetí kapitoly Matoušova evangelia. Ta není o tom, že i Ježíšovi „povolily nervy“, a když je toho opravdu dost, můžeme i my ukázat prstem na naše vlastní „učitele Zákona a farizeje“ a se zadostiučiněním jim pohrozit zaťatou pěstí. Druhá část Ježíšova výroků na adresu učitelů Zákona a farizeů je adresována jeho učedníkům. Oproti kritice, jejíž adresáty jsou „oni“ (učitelé Zákona a farizeové), stojí výzva, která se začíná slovem „vy“ (zástupy a Ježíšovi učedníci). Tohle je ten druhý krok, který je někdy opravdovým uměním: Každé zlo, jehož původci jsou ti druzí – „oni“, interpretovat jako pozvání k ještě většímu dobru.