2018
23. 11. 2018 - Večer chval
"Dal jsi mi poznat cesty života a blízkost tvé tváře mne naplní radostí."
Sk 2,28
Jak se přiblížila zima, zkrátil se den a večery jsou teď temnější. V jednom takovém jsme se opět sešli chválit našeho Pána a děkovat mu. Eucharistie zářila na proměňovacím stole, Boží láska povznášela a chlad nadcházející zimy zcela opanoval kostel. Žijeme ve světe kontrastů a paradoxů. Nejvíc nás vábí místo, kde chceme být v tuto roční dobu ze všeho nejmíň. Jenomže, kdo by odolal.
______________________________
17. 11. 2018 - Farní brigáda
"Takovým patří království nebeské."
Mt 19,13-15
Především muži z farnosti se na výzvu Pavla, našeho kostelníka, sešli na pozemku svažujícím se za kostelem směrem k Mandavě a po celé dopoledne zde vyřezávali a likvidovali nálety, kterými břeh zarůstá. Nebyla to snadná práce a nestihlo se vše, co bylo potřeba, ale rozhodně se nemusíme bát směle říct, že všichni zůčastnění prokázali sílu paží, statečnostnost srdcí a ukázali všem, kolik práce se dá spojenými silami zvládnout za jedno dopoledne.
______________________________
11. 11. 2018 - První farní kavárna
"Nevidíš, že vlídné slovo je dar nad dary?"
Sír 18,17
Stále jsme postrádali společná setkání farníků; takové obyčejné povídání u kávy, kde bychom se lépe poznali a věděli o sobě víc, než že chodíme do stejného kostela. Po mnoha měsících vroucích tužeb vyhlásil otec Jacek první nedělní kavárnu. Čas mše svaté nám nehraje úplně do karet, ale vymysleli jsme vše tak, abychom zvládli modlitbu růžence i eucharistický půst.
Na poprvé jsme se sešli ve skromném počtu, ale kávu jsme si dali s radostí a s chutí. Zvládli jsme i ranní chvály, které nás naladily na nadcházející setkání s Pánem Ježíšem.
_____________________________
9. 11. 2018 - Biblická hodina
"Pojď za mnou."
Lk 5,27
Jako již tradičně jsme zahájili modlitbou Breviáře. V Písmu se nadále věnujeme Lukášovu evangeliu. Tentokrát to byla pátá kapitola - Povolání celníka a Spor o půst.
______________________________
9. 11. 2018 - Chvály
" Buďte bdělí, stůjte pevně ve víře, buďte stateční a silní! Všecko nechť se mezi vámi děje v lásce."
1Kor 16,13-14
Na doporučení otce Jacka se teď budeme scházet jednou za čtrnáct dnů, abychom dali prostor jak chválám a děkování, tak přímluvám a prosbám za odpuštění. A protože chceme hlavně víc zpívat, když teď máme Alenku s její hrou na klávesy, nemohli bychom to všechno v jednom večeru měsíčně stihnout. Dnes jsme se tedy zaměřili hlavně na prosby za odpuštění a přímluvy. Písní je zatím míň, ale to jen proto, že se vše učíme a slaďujeme se. Pán je s námi a to je hlavní.
______________________________
4. 11. 2018 - Setkání rodin
"V něm je náš pokoj, on dvojí spojil v jedno, když zbořil zeď, která rozděluje a působí svár."
Ef 2,14
Po měsíci opět proběhlo setkání mladých rodin. V návaznosti na minulé povídání představil Robin rady, jak snáz překonávat překážky v přistupování k modlitbě.
Těžko je o tomto tématu hovořit a ještě hůř psát. Zdánlivé maličkosti mohou celé sdělení zkreslit, zlehčit nebo naopak klást důraz tam, kam rozhodně nepatří. Pravdivé se ukazuje poznání, že modlitba je vlastně velice intimní záležitostí každého z nás. V ní se ocitáme nejen v důvěrné blízkosti milujícího Boha, ale dostáváme se také do těsné blízkosti nás samotných. V tak osobní rovině se stáváme velice křehkými a zranitelnými. Pak se i dobře míněná slova mohou stát neutišitelně bolestivá. Stojíme tak před výzvou stát se vnímavějšími a učit se rozpoznávat každého z nás v jeho jedinečnosti a výjimečnosti.
______________________________
21. 10. 2018 - Katecheze
"Proto zanechte lži a mluvte pravdu každý se svým bližním, vždyť jste údy téhož těla."
Ef 4,25
V pokojné náladě jsme se sešli na faře ve Varnsdorfu, abychom se zamýšleli nad osmým přikázáním - "Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědecví" - jehož základními předpoklady jsou život v pravdě a vydávání svědectví pravdě. "Všichni věřící kdekoli žijící jsou totiž povinni příkladem svého života i svědectvím svého slova dávat viditelně najevo nového člověka, kterého křtem oblékli, i moc Ducha svatého, který je posílil biřmováním." (2. vatikánský koncil, AG 11) Napsané to zní moc pěkně, jak se říká "papír unese všechno", o našem lidském pachtění a snažení se to už říct nedá, což dokazovala i naše diskuze. Opět se potvrdilo, že jsme jen tápajícími ve tmě, kteří stále hledají správnou cestu a formu, aby se mohli stát zažehnutými lampami v nichž hoří Boží oheň a svým světlem ukazují správný směr.
______________________________
12. 10. 2018 - Chvály
"Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije!"
Jan 7,37
Tentokrát bylo setkání velice komorní. O to intenzivněji bylo možné prožít podivuhodnost těchto chval, ke kterým se hrou na el. klávesy připojila Alenka Převorová, naše varhanice a také otec Jacek podpořil snažení svých farníků. Opustil pro tento čas zpovědnici, aby se připojil zpěvem i modlitbou a povznesl tím celý večer tak, jak to dokáže jen on ve společenství s Tím, který jej povolal.
______________________________
7. 10. 2018 - Setkání rodin
"Když upadnu, a padám tak často, s vírou a důvěrou se od něho nechám zvednout a vím, že mi odpustí..."
sv. Alžběta od Trojice
Bylo radostí využít krásnou upravenou místnost na faře, abychom se po tříměsíční odmlce opět sešli. Vonící a čisťounký prostor vyplnily děti dovádějící s nově přinesenými hračkami. Rodiče se uchýlili do kuchyně k povídání, rozjímání, společné modlitbě, ale i ochutnávání dobrot, které si ke kávě a čaji přinesli.
Duchovní rozhovor byl původně zaměřen na prožívání víry a osobní zkušenost s Bohem, nakonec se však ústředním tématem stala modlitba.
______________________________
5. 10. 2018 - Zázraky se dějí
"Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno."
Mat 6,33
Na neděli bylo naplánované setkání rodin, ale pro náš nezdar při malování jsme věděli, že se nemáme kde sejít. Nebylo to úplně v souladu s naším učením, ale domluvili jsme se, že nebudeme hledat náhradní prostory k rozjímání duchovních témat, ale sejdeme se na práci, abychom dokončili započaté dílo.
V pátek jsme po mši svaté zašli na faru, domluvit na neděli další postup.
Jako bychom vstoupili do jiného pokoje. Zdi byly vymalované příjemným odstínem bílé kávy, okno umyté s čistou záclonou a byla položena nová podlaha včetně lišt podél zdí. Stáli jsme a nevěřícně hleděli na místnost, která byla přesně taková, jakou jsme potřebovali. Vše díky obětavosti paní Nesnídalové a pana Zahrádky, kterým patří naše veliké poděkování.
Chvíli jsme se vzpamatovávali a postupně si uvědomovali, jak si nás Pán hýčká právě tím, jak báječné lidi nám posílá do cesty.
______________________________
29. 9. 2018 - Pokračujeme na faře
"Nezáleží na tom, kolik toho děláme, ale s jakou láskou."
Matka Tereza
Sešli jsme se v menším počtu, ale na plánované práce to vůbec nevadilo. Bylo potřeba dočistit zdi a vymalovat. Prozatím jen místnost pro naše spolča a katecheze, v budoucí kapli se ukázaly jako problematické rozvody elektřiny, takže na tu si ještě chvilku počkáme.
Po zdlouhavém úvodu, kdy se dávalo dohromady malířské vybavení, se zdálo, že nejhorší máme za sebou. Nebyla to pravda. Zdi byly v horším stavu, než jsme se zdálo. Místa, kde byl původní nátěr jen v jedné vrstvě a tedy nám přišlo zbytečné je škrábat, se začala loupat. Původní plán, že dnes bude první vrstva barvy na všech stěnách se rychle rozpadal. A narůstala trudomyslnost.
Nové barvy byly ponechány v nádobách a zbytek brigády už patřil jen omývání a škrábání zdí.
Odchod po vykonané práci nebyl naplněn radostí a optimismem, ale to k našemu lidskému pachtění někdy patří.
________________________________
22. 9. 2018 - Brigáda na faře
"Milujte se navzájem Kristovou láskou a lásku, kterou chováte v srdci, projevujte navenek skutky..."
Sv. Klára
Již delší čas postrádala naše farnost zázemí pro společná setkání farníků. Příchodem otce Jacka nám byly poskytnuty prostory v přízemí fary, které ovšem úplně nevyhovovaly potřebám rodin s dětmi. Domluvili jsme se tedy, že původně reprezentativní místnost zbavíme přebytečného nábytku, vymalujeme ji a zútulníme dětem. Našim nejmenším i dorostu. V sobotu 22. 9. 2018 proběhla velká vyklízecí a mycí akce. Místo jedné místnosti se nakonec vyklízely dvě. Přibyla bývalá učebna, ve které otec plánuje kapli.
Vystěhovalo se vše. Věci přebytečné a zbytečné se vynosily z fary, ostatní se uschovalo v jiných prostorách. Vymetly se pavučiny i prach, a objevily se nečekaně světlé prostorné místnosti s výhledem na náměstí.
Ještě se začalo s omýváním stěn a malováním, ale všichni byli unavení a hlavně potřební také ve svých domovech, takže se akce ukončila s tím, že se v nejbližším možném termínu bude pokračovat.
________________________________
7. 9. 2018 - Biblická hodina
"Jak dlouho žiji, to nezávisí na mně. Ale jestli žiji, to na mně závisí." Seneca
Prázdniny skončily a my se znovu sešli nad Písmem svatým. Po úvodní modlitbě Breviáře jsme rozjímali čtvrtou kapitolu Lukášova evangelia, verš čtrnáctý - Záčátek veřejné služby.
________________________________
1. 9. 2018 - Svatba u sv. Karla Boromejského
"Skutečná láska se nikdy nevyčerpá, a když se obrátíš k té pravé studni, bude tím štědřejší, čím více z ní budeš pít."
Antoine de Saint-Exupéry
V chladu prvního zářijového dne, pod těžkými mraky, které okradly sobotní den o jeho jas, zazářila nevěsta jako večernice na setmělém nebi. Krásnější než rozvitý kvítek šáronský byla chválou Božího Stvoření. Když kráčela k oltáři vstříc lásce svého vyvoleného, všichni zůčastnění věděli, že ženich už své rytířství projevil do krajnosti a že za chvilku budou spojeny životy dvou lidí, jejichž srdce se již dávno prolnula.
Bára Louková a Zdeněk Hájek se k sobě připoutali vzájemným slibem vyřčeným během svatebního obřadu v kostele sv. Karla Boromejského, oddávajícím knězem byl otec Jacek Kotisz.
________________________________
11. 8. 2018 - Zádušní mše svatá
V sobotu 11. 8. 2018 jsme se v kostele sv. Petra a Pavla rozloučili s naší sestrou v Kristu, paní Marií Jelenovou, která nás opustila náhle ve věku 86 let.
pohubl měsíc hvězd je málo
marně se slova domů vrací
čas suchý je jak zrnka písku
hodiny dávné přesýpací
maminko nejsi je to dávno
a my jsme malou chvíli zbyli
udělali jsme toho málo
a ani smrt jsme nezabili
Jan Skácel
________________________________
1. 7. 2018 - Poutní mše sv. ve Varnsdorfu
"Pane, konej se mnou, co umíš a chceš; vím totiž, že jsi milující." sv. Augustin
Hlavní poutní mši svatou o Slavnosti sv.Petra a Pavla, patronů děkanského kostela, celebroval generální vikář Mons. ICLic. Mgr. Martin Davídek spolu s administrátorem místní farnosti ThLic. Jackem Kotiszem. V tento významný den přistoupili k Prvnímu svatému přijímání a poprvé tak přijali Pána Ježíše do svého srdce, Sebastián Walder a Tristan Hrabal. Bůh je provázej.
Velký dík patří Mgr. Martině Janákové, která celý rok vyučovala děti z farnosti náboženství a oba chlapce k přijetí svátosti připravila.
________________________________
22. 6. 2018 - Dvacet let Mikulášovického pěveckého sboru
"Žízní-li kdo, ať přijde ke mně a pije. Kdo věří ve mne, jak praví Písmo, řeky živé vody poplynou z jeho nitra!" Jan 7,37-38
Mikulášovický čtyřhlasý pěvecký sbor oslavil významné výročí. Dvacet let svého působení připomněl koncertem v kostele sv. Mikuláše v Mikulášovicích. Pod taktovkou Jany Zimmerové zazněly latinsky zpívané duchovní písně, ty byly vystřídány lidovými písněmi a na závěr se sbor opět vrátil k duchovním, ovšem ne tak tradičním písním, mezi nimi bylo možno slyšet i jednu židovskou. Varhany k doprovodu rozezněl Patrik Engler.
________________________________
27. 5. 2018 - Poutní mše sv. v Jiřetíně pod Jedlovou
"Kdo se nemodlí, nepotřebuje, aby ho ďábel svedl z cesty. Vrhne se do pekla sám." sv.Terezie z Avily
Také někteří varnsdorfští farníci se nechali zlákat a zavítali na Slavnost Nejsvětější Trojice do Jiřetína pod Jedlovou, kde je kostel Nejsvětější Trojici zasvěcený. Poutní mši svatou celebroval bývalý generální vikář litoměřické diecéze Prelát J.M.can.Mgr. Karel Havelka spolu s administrátorem místní farnosti P.Pavlem Koudelkou.
________________________________
26. 5. 2018 - Pouť v Lobendavě a požehnání křížové cesty na Jáchymově vrchu
"Jediným místem, kde je možné se před Bohem skrýt, je Boží náruč." sv. Augustin
Okouzleni krásou dne, zaplaveni svrchovanými dary, vábeni Božím hlasem, sešli se poutníci z Čech i Německa v kostele Navštívení Panny Marie v Lobendavě, aby mohli být přítomni poutní mši svaté, kterou celebroval generální vikář litoměřické diecéze Mons. Martin Davídek spolu s místním duchovním správcem R.D.ThLic. Jackem Kotiszem. Překlad do německého jazyka zajistil Roman Klinger. Varhany pro tuto chvíli probudil ze spánku fagotista, skladatel a amatérský varhaník Patrik Engler. Ve chvílích, kdy se ve své mohutnosti snoubil zvuk varhan s tóny dechových nástrojů a zpěvem uvádějícím v život duchovní písně, nebylo možné se v opojení ubránit slzám dojetí a radosti. Člověk byl přemožen.
Po mši svaté se poutníci přesunuli na Joachimsberg, kde generální vikář posvětil obnovenou křížovou cestu, opravenou jejím majitelem, Lesy České republiky, s.p. Krátce pohovořil autor obrazů MgA. Dimitrij Pljonkin, jehož dílo bylo odměněno dlouhým potleskem. Ten si vysloužil také zástupce firmy Romana Kudrny z Ústí nad Labem, která precizně provedla stavební práce. O hudební doprovod se i zde zasloužili hudebníci pod taktovkou Patrika Englera. Po závěrečném požehnání uděleným Mons. Martinem Davídkem, pozval Mgr. Petr Pánek, spoluzakladatel Spolku Nixdorf a iniciátor dnešního vysvěcení křížové cesty, ke sladkému pohoštění. Zároveň upozornil, že probíhá sbírka na opravu kaple stojící ve středu obnovené křížové cesty.
Korunami stromů probleskovaly hřejivé paprsky jarního slunce a z obrazů křížové cesty vyzařoval pokoj halící návštěvníky do všeobjímající něhy Božího objetí.
Článek o obnovené křížové cestě
________________________________
25. 5. 2018 - Noc kostelů
"Zůstávali přes noc v okolí Božího domu...." 1Par 9,27
Také letos se naše farnost, především zásluhou varhanice Alenky Převorové, zapojila do celostátní akce Noc kostelů. Pro Českou republiku jubilejní desátý ročník jsme oslavili v děkanském kostele sv. Petra a Pavla. Program zahájili Pišci mikulášovičtí skladbami z období renesance a baroka. Jejich hudební přednes přítomné příjemně naladil na nadcházejí adoraci při níž jsme mohli v tichosti setrvat před Nejsvětější svátostí a nachystat se na Mši svatou celebrovanou P.Jackem Kotiszem. Hudební doprovod zajistily Cácorky Schrödingerova institutu. Ačkoli všichni víme, že zpívají moc pěkně, jimi interpretované písně snášející se z kůru byly jako andělská pohlazení.
Poslední na programu byla komentovaná prohlídka kostela, které se ujal Pavel Janda. Erudovaně pohovořil o vybavení hlavních částí kostela, obrazech, nástropních malbách, historické kazatelně i bohoslužebných předmětech. Na závěr vzal zájemce do věže, odkud mohli vidět klenby kostela vyskládané z cihel; nebo netradiční výhledy na náměstí i na město. Ve zvonici byli hosté zaplaveni sluchberoucím zvukem zvonů a na vlastní nebezpečí směli vystoupat až k hodinovému stroji. Návštěvu věže p. Janda zakončil prohlídkou varhan, během níž povyprávěl o jejich historii i původním umístění. Netradičním zpestřením bylo odkrytí měchů, kdy bylo možné z bezprostřední blízkosti vidět mechanismus, díky němuž varhany znějí. Během prohlídky se opět na krátko odhalilo bohatství, jaké v Pavlu Jandovi naše místní církev má. Jeho znalosti pochavlně hodnotili také hosté. A jeden z návtěvníků kostela velmi výstižně na adresu p. Jandy poznamenal: "Je to tak! Kdo chce zapalovat, musí hořet."
________________________________
20. 5. 2018 - Setkání rodin
"Národy, slyšte Hospodinovo slovo a oznamte je na vzdálených ostrovech; říkejte: Ten, který rozptýlil Izrael, ho shromáždí a bude ho střežit jako pastýř své stádo." Jer 31,10
Slavnost Seslání Ducha Svatého jsme chtěli oslavit někde pod širým nebem, takže nám přišlo velmi vhod pozvání Aničky do Botanické zahrady v Libverdě. Terezka přivezla gril, Vítek griloval, čímž nám zajistili piknik se vším všudy. Děti si hrály, rodiče povídali, chválili Pána a radovali se z nádherného dne. Jen zamrzelo, že otec Jacek pro povinnosti na severu nemohl přijet.
_________________________________
18. 5. 2018 - Biblická hodina
"Je napsáno: 'Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit'."
Ze čtvrté kapitoly Lukášova evangelia - Ježíš pokoušen v pustině, jsme se rozletěli po nekonečných pláních Božího sebedarování se a bloudili po stopách jeho velikosti a milosrdenství. Ukázalo se, že na tak obsáhlé téma, které nás vede na hlubinu, je nám Lukášovo evangelium malé. Na pomoc nám přišli ostatní evangelisté a my se velice rádi nechali přemoci Boží moudrostí a láskou.
_________________________________
13. 5. 2018 - Katecheze dospělých
"Hle, jako je v hrnčířově ruce hlína, tak jste v mé ruce vy...." Jer 18, 6
Byl krásný den a nikomu z nás se nechtělo sedět na faře, znovu jsme se tedy uchýlili na zahradu pod Hrádkem. A opět jsme začali jídlem. Patrně jde o nějaké prokletí.
Na pořadu dne bylo zdánlivě snadné přikázání "NEPOKRADEŠ". Už během prvních řádků z Katechizmu začalo být zřejmé, že až tak jednoduché to zase nebude. Obsáhlá souvětí nesdělující nic konkrétního působila zmatek ve zdánlivě zjevném. S vypětím sil jsme se probojovali k Sociální nauce církve a ve vzájemné shodě dospěli k závěru, že ke svatosti je cesta dlouhá a tedy nic nepokazíme, necháme-li si zbývající kapitoly na příští setkání.
_________________________________
13. 5. 2018 - Den matek
Hudební akademie Šluknovska Schrödingerova institutu uspořádala v kostele sv. Karla Boromejského koncert pro maminky. Kromě jiných vystoupily pod vedením varhanice Alenky Převorové Cácorky, mezi nimiž jsou také dívky z naší farnosti.
_________________________________
Prosebné dny
Jako v loňském roce jsme se i letos modlili u křížků v našem městě a prosili Pána o dobrou úrodu a požehnání pro naši práci:
* čtvrtek 10. května od 17.00 hod. – modlitba u kříže na konci Lesní ulice (směrem na Hraniční Buk)
* pátek 11. května od 17.30 hod. – modlitba u kříže na náměstí u kostela
* sobota – 12. května od 9.00 hod. – modlitba u kříže pod Hrádkem, ul. Petra Bezruče
_____________________________________________
4. 5. 2018 - Večer chval u sv. Petra a Pavla
"... svou záležitost bych předložil Bohu, který činí veliké věci, jež nelze vyzpytovat, divy, jež nelze spočítat..." Job 5, 8-9
Není ani zapotřebí velké nadsázky, abychom mohli říct, že jsme byli lepší. Začali jsme dřív, zpívalo nás víc a Pán Ježíš tam také byl.
_____________________________________________
29. 4. 2018 - Katecheze dospělých v Dolní Poustevně
"... že totiž máte odložit toho starého člověka, který žije podle dřívějšího způsobu života a hyne v klamných žádostech, obnovovat se duchem své mysli a obléknout toho nového člověka, který byl stvořen podle Boha ve spravedlnosti a svatosti pravdy." Ef 4, 22-24
Když otec Jacek přiznal, že má u fary v Dolní Poustevně přístřešek s posezením a dokonce disponuje zahradním grilem, domluvili jsme si setkání tam. Kromě psích přátel nám dělali společnost indičtí běžci a Hrabalovic běhající děti; ty vzaly zahradu útokem a lze předpokládat, že než aby se kachničky znovu setkaly s malými dětmi, raději spáchají hromadnou sebevraždu.
Obloženi hromadami jídla, jimž vévodily grilované řízečky, jsme se nějak nemohli "prokousat" k dalšímu přikázání: "NESESMILNÍŠ". Přikázání na které církevní tradice pohlíží jako na celkový souhrn lidské sexuality. Nakonec musel otec Jacek zavelet k úvodní modlitbě; po požehnání jsme se odvážně vrhli na první kapitolu pojednávající o rovnosti obou pohlaví, která je jim i přes vzájemnou odlišnost zaručena stejnou důstojností. Druhá kapitola o povolání k čistotě byla náročnější a kolem třetí kapitoly o manželství jsme už víceméně jen kroužili. Uvážíme-li životní osudy zůčastněných, bylo asi skutečně vhodnější se tímto tématem projíst.
_____________________________________________
20. 4. 2018 - Biblická hodina
Chvíli trvalo, než jsme všichni našli stejný hymnus, ale vytrvalost byla odměněna pokojnou chvílí při společné modlitbě večerních chval. Pak už jsme se věnovali třetí kapitole Lukášova evangelia.
Je příjemné nechávat se Hospodinem překvapovat a na našich setkáních je údiv nad Boží mocí i jeho smyslem pro humor umocněn společným sdílením, kdy se přímo střetáváme s jeho osobním přístupem ke každému z nás. Stejná perikopa, tytéž věty a přesto každého osloví něco jiného. Slova psaná jedním perem promlouvají různými způsoby. V Duchu Svatém se ke každému snáší přesně to, s čím potřebuje být v daném okamžiku konfrontován. A ano, přichází i méně příjemné okamžiky, kdy se prostřednictvím někoho druhého dozvídáme to, co jsme dlouhou dobu odmítali slyšet, ale to k hledání Pravdy patří.
V dnešním čtení jsme se pozastavili nad úryvkem "stalo se k němu slovo Boží"; a bylo opravdu zajímavé poslouchat, co si pod tím kdo představujeme. Samozřejmě jsme vycházeli hlavně z vlastní zkušenosti, jakým způsobem komunikuje Bůh s námi a právě formulace "stalo se slovo" poukazuje na nekonečnost možných způsobů, jakými se nám může Bůh sdělovat. Uvědomili jsme si, že jsme si už nějak osvojili komunikaci s Bohem, ale nikdo z nás nemůžem říct, že by k němu nahlas promluvil tak, jak se bavíme mezi sebou. Nezabralo nám příliš času, shodnout se na tom, že takhle je to vlastně lepší. Zaslechnout Boží hlas v jeho mohutnosti, by pro nás bylo asi příliš; jen uvěřit tomu, co se děje by přesahovalo schopnosti a možnosti mnohých z nás. A pokud bychom dokázali přijmou tuto skutečnost, pak vydržet moc a lásku, která by k nám v tu chvíli promlouvala, by vyžadovalo další velká obdarování; taková, jakých se dostává světcům, tedy těm, od nichž se mnohé očekává.
Chtěli jsme postoupit dál, ale daleko jsme se nedostali. Odzbrojil nás "Hlas volajícího v pustině." Dech beroucí darování se Boha, slova plná naděje pro generace před námi, pro nás i pro ty, kdo přijdou. Na nás se vztahující teď a tady i den posledního soudu; ztráceli jsme se mimo čas a prostor, tam kde probleskovala Boží přesažnost. Oslněni Boží moudrostí jsme se kázáním Jana Křtitele přenesli k Ježíšovu křtu, kde k nám zazněl hlas: " Ty jsi ten můj Syn Milovaný, v tobě jsem nalezl zalíbení. " O této větě můžeme rozjímat stále dokola a i tak nebudeme schopni plně obsáhnout vše, co je do ní vloženo. Pro tentokrát se nám stala láskyplným zakončením hodiny nad Písmem svatým.
_____________________________________________
15. 4. 2018 - Setkání rodin
Sešli jsme se opět pod Hrádkem. Poprvé nám letos počasí přálo, takže jsme mohli být na zahradě, kde jsme se nastavili jarnímu sluníčku. Zazpívali jsme několik chval a krátce se společně modlili. Pak už došlo na Terezkou připravené téma.
Základní funkci v mravním životě mají čtyři ctnosti, kterým říkáme "kardinální". Během předchozích setkání jsme se věnovali Moudrosti, která je považována za vozateje ctností; Spravedlnosti, která se zakládá na vytrvalé a pevné vůli dávat Bohu a bližnímu to, co jim patří; a Statečnosti, která při obtížích zabezpečuje pevnost a vytrvalost v úsilí o dobro. Na naše dubnové setkání zbyla ctnost Mírnosti, o které nám Katechizmus praví, že zmírňuje přitažlivost rozkoší a dává člověku schopnost vyrovnaně užívat stvořená dobra.
Mírnost za ostatními rozhodně nepokulhává, je to ctnost, která musí držet na uzdě všechny lidské emoce. A především emocím jsme se dnes věnovali; radosti, naději, smutku a strachu. Zadání bylo nesnadné, měli jsme se v uvedených emocích najít a říct, o které si myslíme, že náš život nejlépe, či nejvýstižněji definuje. Ukázalo se, jak dobré je mít přátele, se kterými můžeme otevřeně sdílet i takto náročná a důvěrná témata. Bohu díky za ně, za prosluněný den a za čas, kdy jsme mohli být spolu. Také díky za našeho kněze, který nás na této cestě víry a přátelství doprovází.
_____________________________________________
8. 4. 2018 - Katecheze dospělých
"Dříve než jsem tě utvořil v lůně, znal jsem tě; dříve než jsi vyšel z mateřského lůna, posvětil jsem tě." Jer 1,5
Krásným počasím posledních dnů jsme se nechali zlákat a naplánovali setkání na zahradě. Právě když byl čas začít venku vše chystat, chladný vítr přinesl déšť. Pršelo krátce, ale prudce a mokře :). Nakonec jsme byli rádi za vyhřátou světničku, kde jsme se mohli věnovat dalšímu z Božích přikázání. Tentokrát bylo na programu přikázání páté: "NEZABIJEŠ".
"Lidský život je posvátný, protože již od počátku zahrnuje stvořitelskou činnost Boha a stále zůstává ve zvláštním vztahu ke Stvořiteli, svému jedinému cíli." KAT 2258
Jsme-li nabádáni k zachovávání úcty vůči lidskému životu, jedná se o láskyplný úkon milujícího Otce, který nás chce ochránit před špatným rozhodnutím. Takovým rozhodnutím, kterým bychom sami sebe vyvrhli ze společenství jeho dětí. Porušením pátého přikázání se člověk stává nepřítelem svého bližního a otevřeně se tak staví proti Bohu. Nemůžeme pak Hospodina obviňovat, že je nelítostný a krutý, necháme-li se přemoci svou vlastní zlobou či žádostivostí a vytrhneme se z jeho něžného náručí, abychom se poddali hříchu. On není tím, kdo vynáší rozsudek. Sami se odsuzujeme.
Páté přikázání řeší závažná témata. Kromě oprávněné sebeobrany jsme se zamýšleli nad obranou míru, potratem, eutanazií. Obsáhlou kapitolou je Respektování důstojnosti osob, která zahrnuje respektování zdraví, vědecké bádání či respekt k tělesné integritě, kam spadají únosy, mučení, ale také přímo zamýšlené amputace, mrzačení nebo sterilizace nevinných osob. A nesměli jsme opomenout pohoršení, které je považováno za těžký hřích. "Pohoršení je postoj nebo chování, které navádí druhé k páchání zla. Kdo pohoršuje, stává se pokušitelem svého bližního." KAT 2284
_____________________________________________
8. 4. 2018 - Svátek Božího milostrdenství
"Nechci zraněné lidstvo trestat, nýbrž toužím je vyléčit přivinutím je na své milosrdné Srdce."
Z deníčku sv. Faustyny
O tomto svátku jsme vzpomínali sv. Faustynu, jejímž posláním bylo, připomenout celému světu milosrdnou Boží lásku. Upozorňovala na důležitost znovu zaměřit pozornost na texty Písma, které dosvědčují Boží milosrdenství. A psala, že ke svatosti se dochází přes důvěrné spojení duše s Bohem.
Faustyna zakoušela mystická vidění. Během jednoho z nich uviděla Pána Ježíše oděného v bílém rouchu. Jednu ruku měl pozdviženou k žehnání, druhou měl přiloženou k hrudi. Ze srdce mu vycházely dva paprsky, jeden červený, druhý světlý. V tomto zjevení Ježíš sv. Faustyně řekl, ať namaluje obraz podle toho, co vidí, s nápisem: "Ježíši, důveřuji ti." Obraz měl být posvěcen první neděli po Velikonocích, kterou Ježíš ustanovil jako svátek milosrdenství. K obrazu byl Pánem Ježíšem dán příslib: "Slibuji, že duše, která bude tento obraz uctívat, nezahyne. .... Já sám ji budu bránit, jako svou slávu."
Obraz milosrdného Ježíše, namalovaný podle pokynů sv. Faustyny se rozšířil po celém světě. Také v našem kostele byl v čase velikonočního oktávu obraz zavěšen a nyní, o Svátku Božího milosrdenství jej otec Jacek posvětil. Společně jsme se pak pomodlili Korunku k Božímu milosrdenství. Také tato modlitba nám byla dána prostřednictvím radostné, pokorné a pracovité Faustyny.
Sváteční prožitek všech zůčastněných byl umocněn krásným zpěvem pana Jiřího Podlešáka a varhanice chrámu svatého Petra a Pavla, Aleny Převorové. Na tónech jimi přednesených písní jsme se mohli povznést k Nebeským výšinám. Děkujeme.
_____________________________________________
6. 4. 2018 - První večer chval u sv. Petra a Pavla
Původní plán byl trochu jiný a samozřejmě mělo být vše naprosto dokonalé, ale i přes nepříznivou okolnost, kdy nemohla ze zdravotních důvodů dorazit přední zpěvačka, chvály přeci jen zazněly. Improvizovaně, ale s touhou oslavit našeho Pána. A právě o to nám všem od začátku šlo.
Věříme, že nám Bůh naše snažení požehná, abychom se k oslavě Jeho jména mohli scházet i v následujících měsících.
_____________________________________________
Velikonoční triduum
"I kdyby fíkovník nerozkvetl a na révě nebyla úroda, selhal výnos olivy a pole nevydala potravu, z ohrady zmizel brav a ve stájích nebyl skot, já se budu radovat v Hospodinu, budu jásat v Bohu, který mě zachraňuje." Abk 3,17-18
Radostí Bohu musel být počet věřících, kteří se o největších křesťanských svátcích sešli v našem farním kostele sv. Petra a Pavla, aby nejen oslavili, ale především prožili Ježíšovo sebeobětování se pro naši spásu. Kristus se stal Prvním, kdo vstal z mrtvých, nikoli "jediným". Tím je nám dána naděje, že budou následovat další, neboť životem v Kristu dostáváme jeho Ducha (1.Kor 6,17) a příslib nového vyjití k životu (1.Kor 15,22). Velikonoční tajemství se tak niterně dotýká kadého z nás.
Během Velikonočního třídenní jsme se mohli nejen přiblížit k okamžikům Kristova největšího utrpení, ale i nám byla poskytnuta možnost prožít s ním přechod z tohoto světa k Otci (Jan 13,1). Z těla duševního do těla duchovního (1.Kor 15,44). Nebyli jsme pozorovateli obnovení starého života, ale přímými účastníky stvoření života nového. (Zj 21,5).
Letos jsme zažili také veliké obdarování, neboť do našich řad přivedl Bůh nového bratra, Filipa Salova, který během Velikonoční vigilie přijal svátost křtu. Díky jeho touze nechat v sobě zemřít vše staré, předstoupit před Boha a říci mu své Ano na nový život v Kristu, jsme se také my mohli rozvzpomenout na svůj křestní slib a v upřímnosti srdce jej Bohu znovu přednést.
Fotografie z Velkopátečních obřadů
Fotografie z Velikonoční vigilie
_____________________________________________
30. 3. 2018 - Joachimsberg
"Ale on byl proboden za naše přestoupení, zdeptán za naše provinění, na něho dolehla kázeň pro náš pokoj a jeho šrámy jsme uzdraveni." Iz 53,5
Velkopáteční křížovou cestu jsme si mohli s otcem Jackem projít na Joachimsberku. Jedná se o nejmladší křížovou cestu Šluknovského výběžku, která byla roku 1914 vybudována okolo kaple sv. Jáchyma.
Ještě nedávno se v místě bloudilo mezi rozlámanými a zcela znehodnocenými sloupky jednotlivých zastavení. Dnes jsou jejich torza uložena nedaleko opraveného Božího hrobu a okolo zatím zchátralé kaple stojí zcela nové sloupky křížové cesty. Obrazy jsou namalovány na kovových deskách v barvách, které ladí s tímto místem. Dokonale sednou také k příběhu, který vypráví. I člověk neznalý musí rozpoznat duchovní přesah, který jednotlivá vyobrazení dosvědčují.
Patrně také zásluhou přívětivého počasí se na Jáchymu sešla početná skupina věřících. Během zpěvu a čtení křížové cesty jsme si připomněli velikost oběti Ježíše Krista. Společnou modlitbou jsme se přimlouvali za naše blízké, potřebné i opomíjené, za kněžská povolání a za naši diecézi.
_____________________________________________
17. 3. 2018 - Postní duchovní obnova
"Ježíši, nebyly by tě udržely na kříži hřeby, kdyby tě tam nedržela láska."
Sv. Kateřina Sienská
Náhlá sněhová nadílka natolik ztížila cestování, že se otec František do Varnsdorfu nedostal. Duchovní obnovu tedy vedl otec Jacek. Zkonstatovali jsme, že jeho museli z Dolní Poustevny přinést andělé, protože i my varnsdorfští jsme na faru spíš doklouzali. Raději ani nedomýšlet, v jakém stavu musely být cesty na severu výběžku.
Jako téma postní obnovy zvolil otec perikopu o uzdravení slepého Bartimaia, Mk 10, 46-52.
Teprve poznání vlastního srdce vede ke spáse. V našich srdcích žije Bůh, setkáme-li se s Ním, rozpoznáme lži svých životů. A v okamžiku, kdy stejně jako Bartimaius zatoužíme zakřičet na Ježíše, neodradí nás ani nezastaví ti, kteří se nám budou snažit bránit. Rodina, přátelé, známí...všichni ti, kteří to s námi budou "myslet dobře". Podle Bartimaiova vzoru budeme křičet o to víc. Vystavíme se tím ovšem Ježíšově otázce z jednapadesátého verše: "Co chceš, abych pro tebe učinil?" Co skutečně po Bohu žádáme. Proč jej následujeme? Proč jej hledáme a toužíme s Ním být? A pak vyvstane další otázka, zda skutečně a upřímně toužíme po tom, oč jsme požádali.
Čteme-li pak dál, že Bartimaia jeho víra uzdravila, nejde pravděpodobně jen o víru, že Bůh může vykonat takový zázrak, že mu vrátí zrak. Koneckonců máme mnohá svědectví o velikosti Boží moci. Půjde nejspíš také o víru v Boha jako dobrého Otce. Pustíme-li Hospodina do svého života a On se rozhodne konat, dosud známé může v jediném okamžiku pozbýt význam, chuť, vůni i tvar. Jen v naprosté důvěře a odevzdanosti je možné věřit, že z Božích rukou vše bude dobré. A je naprosto nezbytné, neztratit tuto víru, i pro okamžiky neštěstí a hrůz, se kterými je, v okamžiku kdy na Pána Ježíše zvoláme, potřeba počítat. Jak praví kniha Sírachovcova 2,4-5 Přijímej všechno, co tě potká, a jsi-li vždy znovu pokořován, buď trpělivý. Vždyť zlato se zkouší v ohni a lidé Bohu milí v peci pokoření."
Neměli bychom přehlédnout ani okamžik, kdy se Ježíš zastaví a vyzve ostatní:" Zavolejet ho!" Jakoby své následovníky - a nikdo zde není jmenovitě uveden, čímž dává prostor každému, napříč prostorem i časem - toužil zapojit do svého Díla spásy. V této výzvě je ovšem ještě jedna skutečnost. Pán Ježíš přišel. Když zaslech hlas volajícího, zastavil se, ale další krok už nechal na něm. Bůh nám všem kráčí vstříc s otevřenou náručí, ale neuděláme-li také my rozhodný krok směrem k Němu, mineme se s jeho obětím. Bartimaius nám může být vzorem, protože ačkoli byl slepý, "odhodil svůj plášť, vyskočil a přišel k němu."
Dnes nežijeme ve svatě takovém, jaký ho Bůh stvořil. Už na začátku jej ďábel zkazil, když rozmlouval s Evou a vychytrale zkreslil Boží slovo. Tehdy uvrhl naše životy do lži. Odhodit strach a prosit o zbavení slepoty, abychom dokázali otevřít oči našich srdcí, je pro nás víc než důležité.
Nad kávou či čajem jsme ještě probrali neděli jako završení soboty, tedy třetí přikázání a zazněl také dotaz na milosrdného Samaritána. Setkání na faře jsme ukončili krátkou rozmluvou o osobním vzahu s Bohem.
Adorace původně plánovaná na čtvrt hodiny se díky velkému zájmu o svátost smíření protáhla. Mít možnost zůstat déle před zázračně vtěleným Pánem Ježíšem je Dar, tedy Bohu díky. Následovala Mše svatá.
_____________________________________________
18. 2. 2018 - Setkání rodin
Ve čtyři hodiny jsme naše setkání zahájili společnou modlitbou a zpěvem chval. Naladit se na přítomnost Ducha Svatého nám bylo dnes obzvlášť zapotřebí, neb nás čekalo velmi obtížné téma - ctnost STATEČNOSTI. Tentokrát jsme se sešli v hojnějším počtu, takže zaznělo i více názorů. Bylo zajímavé sledovat, jak se v podstaném shodujeme. Také tentokrát bylo vyřčeno mnoho podnětných pohledů k rozjímání:
- dělat správné věci, tedy usilovat o Dobro, ačkoli vím, že mi to nepřinese popularitu ani uznání okolí; dokázat jít proti proudu
- překonat se, dokázat jít proti strachu
- číst Starý zákon :-)
- stát si za svým názorem, dokázat si ho obhájit i za cenu pověsti zbabělce; nenechat se strhnout davem
- dokázat pozvednout mysl k Bohu; sporné a bolestivé věci umět Bohu odevzdat; důvěřovat nejsvětější Trojici
- hlásit se veřejně ke své víře; evangelizovat; překročit sám sebe - svůj "stín", překonat svůj strach
- přiblížit se Bohu - rozpoznat pravdu o sobě v Božím světle, přiznat si sám sebe
- vstoupit do neznáma (stěhování se sem na sever); vychovávat čtyři děti v bytě školníka; jít si za svým přesvědčením a trvat na něm
- nenechat se strhnout proudem; stát na straně Pravdy; dokázat udělat v důvěře krok do neznáma, i do úplné tmy; zvolit na první pohled náročnější cestu, když cítím, že je správná
- dělat nepříjemné věci, když vím, že to je správné; dokázat se přemoci
- říct Ano Hospodinu - plně se mu odevzdat a přijmout jeho vůli, potlačit svoje ego a své ambice; přijmout Boží hodnotový žebříček, uvědomit si kdo jsem, kde jsem a jaké je mé poslání; plnit své povinnosti, dostát svým závazkům
- zachovat věrnost "svému místu"; žít všední každodennost s odvahou - v plnosti
- mluvit o statečnosti otevřeně na "spolču" :-)
K předchozím bodům je nutno doplnit, že všichni vycházíme ze "zákona lidské přirozenosti", kdy se učíme rozpoznávat nebo přirozeně rozpoznáváme, co je dobré a co zlé, následováním Toho, kdo jediný je Pravda a Život. Neusilujeme tedy o sebeprosazení, obhajobu vlastního ega a svých sobeckých názorů, ale svých životních postojů ve světle Víry.
Hovoříme-li o překonávání strachu, pak jde o strach duchovní nebo psychologický, nikoli o primární pud, který nás chrání.
A na závěr dlužno doplnit definici z Katechizmu katolické církve: "Statečnost je mravní ctnost, která při obtížích zabezpečuje pevnost a vytrvalost v úsilí o dobro. Posiluje rozhodnutí odporovat pokušení a překonávat překážky mravního života. Ctnost statečnosti dává schopnost přemáhat strach, a to i strach ze smrti, a čelit zkouškám a pronásledování. Dává odvahu k tomu, aby se člověk zřekl svého života a obětoval jej při obraně spravedlivé věci."
_____________________________________________
9. 2. 2018 - Biblická hodina
Setkání nad Písmem svatým jsme dnes poprvé zahájili zpěvem chval a to hlavně díky Aničce a Honzovi, kteří ani s malými dětmi neváhali přijet z Děčína, aby přivezli zpěvníky a doprovodili nás na kytaru.
V Lukášově evangeliu jsme pokračovali ve čtení druhé kapitoly. Ve verších 21-40 jsme se setkali se Simeonem a Annou.
_____________________________________________
28. 1. 2018 - Katecheze dospělých
V neděli jsme se sešli, původně k rozjímání druhého přikázání, jelikož se však jako palčivější ukázaly otázky z přikázání třetího, udělali jsme "malý skok". Třetí přikázání nás nabádá k tomu, abychom pamatovali na den odpočinku, který nám má být svatý. Hledali jsme tedy společně odpovědi, které práce jsou o neděli a zasvěcených svátcích ještě přijatelné či omluvitelné a které již ne. Asi nejpoetičtějším a přitom nejvýstižnějším závěrem nám mohou být slova sv. Augustina: "Láska k pravdě hledá posvátný volný čas, potřeba lásky přijímá spravedlivou práci."
_____________________________________________
21. 1. 2018 - Setkání rodin
Také v novém roce mladé rodiny s malými dětmi navázaly na tradici předchozích let a sešly se ke společnému sdílení víry. Tentokrát jsme se věnovali ctnosti MOUDROSTI. Každý sám za sebe definoval moudrost, tak jak ji doposud rozpoznal ve svém životě a poskytl tak druhým inspiraci k rozjímání:
- nadhled
- nejlepší cesta
- umět zvolit správné rozhodnutí
- umění naslouchat, životní zkušenost
- stálost a klid
- dívat se na svět Božíma očima
- následování Hospodina
Diskuzi jsme ukončili definicí z Katechizmu katolické církve: "Moudrost je ctnost, která dává praktickému rozumu schopnost, aby v každé situaci rozeznal, co je naše pravé dobro, a zvolil přiměřené prostředky k jeho konání. ...... Nazývá se vozatajem ctností, poněvadž řídí ostatní ctnosti a dává jim pravidla a míru."
_____________________________________________